Červnová valorizace bude výrazně nižší než podle dosavadních pravidel. Vláda prosadila změnu výpočtu. Rozdíl ukáže naše kalkulačka
Důchody od června znovu stoupnou. Ale výrazně méně, než měly podle dosavadních pravidel.
U průměrného starobního důchodu dělá rozdíl kolem tisícovky měsíčně. Od června stoupne o 760 korun měsíčně, bez vládních škrtů měl růst o 1770 korun.
Novelu, kterou po několikadenním jednání schválili poslanci a potvrdili ji i senátoři, se prezident Petr Pavel nakonec rozhodl podepsat. Je ale podle něj nezbytné, aby ji pak přezkoumal Ústavní soud – pokud se na něj neobrátí opozice, udělá to sám prezident.
O ústavnosti novely mají pochyby někteří politici i právníci. Týká se totiž nároku na zvýšení penzí, který už důchodci pravděpodobně fakticky mají. Dosud platný zákon totiž říká, že k valorizaci podle stávajících pravidel v červnu dojde kvůli inflaci naměřené v lednu. Definitivní slovo tak bude mít Ústavní soud.
Jak stoupnou důchody od června?
Podle dosavadních pravidel v zákoně měla při červnové mimořádné valorizaci procentní (zásluhová) část důchodů stoupnout o 11,5 %. Pevná (základní) část důchodů by zůstala stejná jako dosud.
Vláda ale – zatím jednorázově jen pro nejbližší zvýšení – prosadila jiný vzoreček: procentní část důchodů se zvýší jen o 2,3 % a k tomu se každému důchodci zvýší ještě o částku 400 korun (i toto zvýšení se týká procentní části, základní část zůstane na dosavadních 4040 Kč).
Výpočet pro váš konkrétní důchod – a rozdíl obou variant výpočtu – ukáže naše kalkulačka:
Další kalkulačky
Kalkulačka odchodu do důchodu
Výpočet vašeho budoucího důchodu
Výpočet čisté mzdy 2023
Všechny kalkulačky
Stejně jako starobní důchody porostou i důchody invalidní, vdovské a vdovecké i sirotčí. Výjimkou budou jen lidé, kteří pobírají dva důchody současně – typicky starobní a vdovský/vdovecký. U těch se o 400 korun bude zvyšovat jen jeden.
Kdyby důchody v červnu stouply podle dosavadních pravidel, zvýší to letošní výdaje státního rozpočtu o 34,4 miliardy korun, v roce 2024 a dalších pak o 58,8 miliardy, spočítalo ministerstvo. Po změně červnového výpočtu stoupnou letošní výdaje „jen“ o 19,4 miliardy, v příštím roce o 33 miliardy.
Důchodci jsou podle mnoha ekonomů jedinou skupinou obyvatel, která měla díky valorizaci stoprocentně pokrytou inflaci.
Vláda také reaguje na fakt, že loňské mimořádné valorizace pomohly lidem s nižšími důchody méně než těm s vyššími, a to i v procentním vyjádření (podrobně jsme to popsali v samostatném článku). Díky tomu, že se teď ke zvýšení procentní části nově připočte ještě pevná částka 400 korun, si lidé s nižšími důchody polepší relativně víc než lidé s vyššími důchody: například penze 8000 Kč měsíčně stoupne o 6,2 %, zatímco penze 30 000 Kč jen o 3,3 %. Přesto skoro všichni dostanou méně než podle dřívějších pravidel, polepší si jen lidé s nejnižším důchodem do přibližně 8000 Kč. Rozdíl přehledně ukazuje následující tabulka.
O tom, že dosavadní pravidla mimořádné valorizace by bylo vhodné změnit, ekonomové mluvili přinejmenším od loňského září, sociolog Daniel Prokop na problematický valorizační vzorec upozorňoval dokonce v květnu. Jednak kvůli tomu, že pravidla valorizace znevýhodňovala chudší důchodce, jednak kvůli obřím výdajům rozpočtu v souvislosti s vysokou inflací. Ministerstvo práce a sociálních věcí přesto přišlo s konkrétním návrhem až na jednání vlády 15. února.
Vláda prosadila novelu bez standardního připomínkového řízení (ministerstvo na něj dalo jen dva dny) a bez standardního projednání ve sněmovně. U Ústavního soudu se chce bránit argumentem, že bez jejího zásahu by státu hrozily značné hospodářské škody. Na námitku, že novelu mohl prosadit v klidu s předstihem, odpovídá ministr Marian Jurečka, že čekal na přesná čísla o lednové inflaci.
Podle ministerstva je definitivní schválení (včetně zveřejnění ve sbírce zákonů) potřeba stihnout do 22. března. Jde sice o zvýšení až od června, ale jak se bohužel několikrát ukázalo při výpočtu exekučních srážek z důchodů, Česká správa sociálního zabezpečení potřebuje pro přípravu výrazně delší předstih, než bychom v roce 2023 čekali.
Opozice se snažila schválení novely zdržet formou obstrukcí – podobně, jako to v minulém volebním období dělaly ODS nebo TOP 09, dnes součást vládní koalice.
Ústavní soud zřejmě bude – vedle vládního tlaku na zrychlé projednávání – rozhodovat také o tom, jestli změna výpočtu není retroaktivní. Na konkrétní zvýšení důchodu totiž mohl lidem vzniknout nárok už v okamžiku, kdy byla známa čísla o lednové inflaci a aktivoval se tak dosavadní vzoreček v zákoně. Vláda namítá, že nárok na zvýšení vzniká až ve chvíli, kdy částku formálně potvrdí ve svém nařízení – a to bude schvalovat až po definitivním přijetí novely.
Jurečka připomíná, že průměrný starobní důchod dnes dosahuje v průměru 19 440 korun a po červnovém zvýšení přesáhne 20 tisíc. Zatímco dříve dlouhodobě dělal zhruba 41 procent průměrné mzdy, loni to bylo už 42,2 %. A když se nezmění dosavadní pravidla, stoupl by poměr po červnové valorizaci na 47,1 % průměrné mzdy. Když vládou navrhované omezení projde, dosáhne průměrný důchod 45,8 % průměrné mzdy – i to bude nejvíc od roku 1998, kdy činil 45,9 %. „Vyšších hodnot bylo dosaženo naposledy v transformačních letech 1990 až 1993,“ dodává ministerstvo.
